Hormony jsou pro tělo drogou
Naše vnitřní nastavení může být tak silné, že se jej vnější podmínky světa vůbec nemusí dotknout. Záleží na míře naší vědomé pozornosti a toho čemu dáváme v myšlenkách přednost.
Naše vnitřní nastavení může být tak silné, že se jej vnější podmínky světa vůbec nemusí dotknout. Záleží na míře naší vědomé pozornosti a toho čemu dáváme v myšlenkách přednost.
Klíčem k tomu, aby jste si přitáhli z vesmírného katalogu, vše po čem toužíte, je pocit v těle. Vypadá to velmi jednoduše. Nicméně naše společnost úplně ztratila kontakt s tělem.
Lidské tělo má sebe léčivé mechanismy, které byly potvrzeny vědou a prezentovány v prestižních mezinárodních časopisech. Západní medicína je nepřijala za své, jen z jediného důvodu, a to toho, že nebyl prokázán mechanismus JAK, tyto mechanismy fungují. Medicína si nevědomě (?) zvolila cestu menší odolnosti organismu a chronických onemocnění.
Vnější prostředí ovlivňuje náš systém víc než si dokážeme představit. Můžeme si myslet, že situace kolem nás se netýká, byť jsme vypli všechna média. Jenže společnost vytváří společné nevědomé pole, jehož jsme my všichni součástí a naše těla reagují.
Klasickým projevem prodělaného traumatu v těle je SEBE DESTRUKCE, SEBE POŠKOZENÍ, SEBE ZAPŘENÍ, VELMI NÍZKÁ SEBE DŮVĚRA A SEBE HODNOTA, VČETNĚ AUTOIMUNITNÍHO ONEMOCNĚNÍ.
Rovnováha mezi emocemi a rozumem je základním pilířem pro spokojený a naplněný život. Emoce slouží jako kompas, dle kterého se můžeme orientovat, zda životní události souzní s našim nitrem či ne. Rozum má na starost, abychom jednali co možná nejrozumněji.
Dopamin: hormon spojený s pocitem pozitivní odměny
Jak jsem se začal mít rád, zjistil jsem, že úzkost a emoční trápení jsou jen varovnými signály, že nežiji v souladu s vnitřní pravdou. Dnes vím, že je to Opravdovost.
Míra stresu v těle výrazně ovlivňuje odolnost organismu. Červená křivka v grafu představuje schopnost nervové soustavy regulovat vnitřní napětí v těle.
Sociální kontakt je základním regulačním mechanismem lidského těla. Což dokazují materiály ze sirotčinců, kdy děti, které zůstávali bez kontaktu a doteku umíraly.