Vitamín C umí zatočit s Koronavirem

Koronavirus se bojí vitaminu C

říká ředitelka imunologické kliniky Lucie Kotlářová. Vitamin C prý umí
překvapit v prevenci i léčbě nemoci Covid-19 Blahodárný vliv vitaminu C na lidské zdraví je znám už desítky let. Vsouvislosti s pandemií koronaviru jeho význam ještě vzrostl. Pro to, aby člověk neonemocněl Covid-19, je zásadní dobrá imunita, která závisí na dostatečné hladině vitaminu C v těle, říká v rozhovoru pro LN farmakoložka a
ředitelka imunologické kliniky inPharm Clinic Lucie Kotlářová.Posílení celkové imunitní kondice populace, v tom vidí Lucie Kotlářová základ našeho úspěchu.

LN Jak působí vitamin C na zdraví člověka?

Vitamin C má silný antioxidační účinek, díky němuž chrání imunitní, nervové,
svalové, střevní, plicní a jaterní buňky. Zároveň odvádí z těla toxické látky včetně kancerogenních. V dostatečných dávkách neutralizuje nežádoucí oxidační stres, který v současné době doslova zahlcuje organismus dospělých i dětí. Příčinou oxidačního stresu je psychické i fyzické vypětí, léky, nemoci, znečištěné ovzduší, konzervanty v potravinách, kouření, alkohol a další. Dále vitamin C odpovídá za tvorbu kolagenu, který je důležitý pro hojení a pevnost tkání a pro vstřebávání železa z potravin. A v neposlední řadě má silný antivirový účinek. LN 

Doporučila byste tedy lidem užívat vitamin C jako prevenci před nákazou
koronavirem?

Určitě. A nemluvím jen za sebe. Teď v březnu vydal australský Institut pro
lékařskou výživu dosavadní poznatky k využití vitaminu C v období epidemií
SARS, MERS a v současné době. Poukazuje na aktuální nedostatek vitaminu C v
populaci, což vede ke snížené odolnosti organismu vůči virovým infekcím.
Součástí materiálu je také studie zahájená letos v únoru v nemocnici v
čínském Wu-chanu (původním ohnisku nákazy - pozn. red.), která popisuje
nitrožilní aplikace 24 gramů vitaminu C celkem 140 pacientům s vážnými
plicními komplikacemi v důsledku nákazy Covid-19. Jiní, a nejen čínští,
lékaři doporučují jiné množství, vždy se ale jedná o vysoké dávky vitaminu
C. Výsledky jsou velmi dobré. Lidé méně umírají a zkracuje se doba
hospitalizace, příznaky nemají tak závažný průběh.

LN Máte s terapií vitaminem C zkušenosti i ve vaší klinice?

Ano. Ke zvýšení protiinfekční a protinádorové imunity používáme formu
infuzí, kterou lze do pacienta dostat i vyšší dávky než při podávání běžného
vitaminu C ústy. Protože si však pacienti potřebují udržet dobrou
koncentraci vitaminu C v těle i ve dnech, kdy jim nepodáváme infuze, berou
si doma určené dávky vit C

LN Podařilo se vám vitaminem C vyléčit některé pacienty, a pokud ano, s
jakými diagnózami?

Jakožto imunologická klinika pracujeme s nemocemi spojenými s poruchami
imunity, což je široká škála onemocnění od únavového syndromu až po
onkologii. Velmi dobrý efekt má vitamin C například u borreliózy, mononukleózy, autoimunitních nemocnění typu lupénky, revmatoidní artritidy, herpetických infekcí, u stavů opakujících se respiračních infekcí, u alergiků. Jde o rozsáhlou škálu působení, což je dáno širokým spektrem účinků vitaminu C. Pacienti u nás dostávají vitaminoterapii jako podpůrnou léčbu, díky níž netrpí nežádoucími účinky své základní léčby. Výrazně jim tak zvyšujeme kvalitu života, což je nejzásadnější u onkologických pacientů. Někdy má však i podání samotného vitaminu C bez jakékoliv další terapie
překvapující farmakologické účinky. Snížená hladina vitaminu C se často dlouho nijak neprojevuje, avšak vede například ke snížení protiinfekční imunity a častější nemocnosti. Dítě čidospělý pak užívají antibiotika a další léky, přitom příčina může být velmi jednoduchá: mají nedostatek vitaminu C.

LN Už dříve se v odborných kruzích hovořilo o tom, že dávky vitaminu C
doporučené Světovou zdravotnickou organizací jsou podhodnocené. Souhlasíte s
tímto názorem?

Ano, souhlasím. Doporučené denní dávky vitaminu C byly stanoveny jako dávky
zamezující tvorbě skorbutu neboli kurdějí. U dospělých k prevenci kurdějí
postačuje 80 miligramů a u dětí 50 miligramů. Tyto dávky však v běžném
životě nestačí na to, aby byl člověk zdravý a odolný vůči infekcím. Na
klinice jsme vypozorovali, že zejména pacienti s významným psychickým či
fyzickým stresem mají mnohem větší potřebu vitaminu C.

LN A jakou denní dávku vitaminu C byste doporučila lidem v současné "době
koronavirové"?

Je to samozřejmě individuální, přesně ji lze nastavit podle hladiny vitaminu
C v těle pacienta. K tomu, abychom to zjistili, používáme u pacientů
testovací proužky, které stačí na jednu či dvě vteřiny ponořit do moči a
výsledek se dozvíme do 30 vteřin. Nicméně obecné doporučení vyplývající z
našich zkušeností na klinice je denní dávka lipozomálního vitaminu C u
dospělých tři až pět gramů, u seniorů pět gramů a u dětí 200 až 250
miligramů.

LN Které látky kromě vitaminu C jsou důležité, aby lidé neonemocněli?

Pro posílení celkové imunity u nás na klinice doporučujeme kombinaci
vitaminu C s lipozomálním kolostrem, které má velmi dobrý vliv na ochranu
před střevními a respiračními viry a bakteriemi. Obsahuje polypeptidy bohaté
na prolin, laktoferin, lysozym, imunoglobuliny proti bakteriím a virům, což
jsou látky s přímým účinkem na imunitu. Dále bych doporučila selen, zinek,
hořčík, které jsou nutné pro správné fungování imunity, a kromě vitaminu C i
další, například D a E.

LN O vitaminu D se hodně mluví. V čem je jeho hlavní přínos?

Vitamin D má vliv na náš hormonální stav a imunitu. Většina lidí věří, že se
vitamin D vytváří vlivem slunečního záření v kůži. To je sice pravda, ale
toto množství je většinou nedostatečné. Popravdě řečeno, v posledních letech
jsem jen ojediněle viděla pacienta s normální hladinou vitaminu D, a to
včetně dětí. Na vině je jídelníček, stres, málo pohybu venku. Proto je dobré
používat vitamin D jako doplněk stravy.

LN Domníváte se, že by Covid-19 mohl vyléčit remdesivir, o němž se hovoří
jako o nejnadějnějším prostředku?

Remdesivir patří mezi antivirotika, to znamená léky působící přímo proti
množení viru. Tento experimentální lék bude zřejmě podáván jen velmi těžkým
případům a asi ho nebude nazbyt. Zatím ho v České republice dostal jeden
pacient ve velmi vážném stavu a po podání se zlepšil. Na výsledky účinnosti
tohoto léku je zatím příliš brzy. Jde však nejen o léčebný efekt, ale také o
bezpečnost přípravku. Tu musí v rámci registračního řízení posoudit teprve
Státní ústav pro kontrolu léčiv.Z dalších nadějných antivirotik jsem zaznamenala umifenovir. Pod názvemArbidol se hojně používá v Rusku. Má zde schválenou indikaci chřipky a SARS. Vzhledem k tomu, že je volně prodejný, zřejmě nemá mnoho nežádoucích účinků.Celkově hodnotím antivirotika jako velmi důležitá, nelze přitom ale zapomínat na fakt, že jejich podávání musí jít ruku v ruce s podporou
celkové imunity, aby byl účinek uspokojivý.

LN A jak může pomoci lék Plaquenil, který ministerstvo zdravotnictví v
minulých dnech stáhlo z oběhu a rezervovalo pouze pro pacienty s
koronavirem?

Plaquenil obsahuje léčivou látku hydroxychlorochin. Již v počátcích
koronavirové epidemie jsem byla informována francouzskými kolegy o jejích
překvapivě pozitivních účincích. Jde o starý a známý lék proti malárii,
příznivě působí ale i na mnoho dalších onemocnění. V současné medicíně se
používá hlavně k léčbě revmatoidní artritidy a lupénky, ale také například
lymeské borreliózy. Na Covid-19 by mohla úspěšně působit kombinace
plaquenilu a antibiotika Azitromycin, obsahujícího léčivou látku
azithromycin. Plaquenil alkalizuje buňky, čímž se buňka napadená
vnitrobuněčným parazitem stává citlivější právě vůči azithromycinu, který se
používá k léčbě infekcí.

LN Co by měl tedy člověk dělat, aby se vyhnul současné koronavirové
pandemii?

Stejně jako v případě chřipky neexistuje a zřejmě ani nebude existovat
absolutně spolehlivá vakcína proti koronaviru. Obecně řečeno, získat
spolehlivou protivirovou vakcínu je kvůli virovým mutacím iluze, která zní
hezky na tiskových konferencích, ale pravděpodobně nebude nikdy uspokojivě
fungovat v klinické praxi, i když si to všichni přejeme. RNA viry mutují
rychle a bez vlastních oprav, u Covid-19 se uvádí mutace dvakrát do měsíce.
Co naopak funguje velmi dobře, je podpora protiinfekční imunity, kterou má
"v popisu práce" hlavně již zmiňovaný vitamin C.

LN Spolupracujete s klinikami v Evropě, USA a Austrálii. Co si myslíte o
opatřeních v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19?

Začnu čísly. Německá Univerzita v Hamburku porovnala za první dva měsíce
letošního roku celosvětovou závislost úmrtí na příčině. Zatímco Covid-19 měl
na svědomí zhruba 2360 případů úmrtí, většinou u nemocných osob 80+ a
chronicky nemocných, ostatní příčiny měly na svědomí nepoměrně vyšší čísla.
Například na nemoci z nachlazení zemřelo 70 tisíc, na malárii 140 tisíc, HIV
240 tisíc, alkohol 358 tisíc, kouření 716 tisíc, a rakovinu dokonce přes
jeden milion. Nadto byla v minulých dnech publikována studie, která
poukazuje na falešně pozitivní výsledky testů u lidí, kteří se nechají
vyšetřit na koronavirus, ale přitom nemají žádné příznaky onemocnění. Jinak
řečeno, vyjde jim pozitivita na koronavirus, a přitom to není Covid-19, což
mi potvrdila také renomovaná mnichovská laboratoř.

LN Jste tedy vůči různým restriktivním opatřením skeptická?

Převládají u mě smíšené pocity. Snažím se vidět situaci odborně realisticky
a nepropadat panice. Představuji si, jak asi naši předci čelili morovým
ranám. Považuji za důležité dodržovat hygienická opatření a pečovat o
imunitu a dostatečnou výživu. Pravda je, že se naše tělo proimunizovává
řadou virů, aniž o tom víme. Evolučně je náš imunitní systém, pokud funguje
dobře, schopný čelit řadě virů a bakterií, plísní a parazitů. Vše nasvědčuje
tomu, že Covid-19 ustoupí v okamžiku vybudování takzvané "kolektivní
imunity", soudě alespoň podle vývoje situace v Číně. Otázkou pouze je, jak k tomu dojde, zdali se k té kolektivní imunitě propracujeme cestou ekonomicky destruktivních restrikcí, či šetrnější cestou. To bude možné vyhodnotit až po čase, ale mně osobně se zdá, žepřípadné zničení ekonomiky této země je moc vysoká daň za kolektivní imunituproti jednomu viru. 

Co budeme dělat, až přijde další? Smysl vidím především
v posílení celkové imunitní kondice populace.

Eva Presová
Lucie Kotlářová (46)
Vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. Má dvě atestace z
klinické a nemocniční farmacie. Absolvovala stáž v National Institute of
Health v USA a další stáže v nemocnicích v Itálii. Mnoho let pracovala jako
klinická farmakoložka v Thomayerově nemocnici v Praze a dnes vede
imunologickou kliniku inPharm Clinic v Jesenici u Prahy. Ve své praxi se
zaměřuje na farmakoterapii, zejména v pediatrii a imunologii.

Zdroj Lidové noviny

Poradna Mitochodnriální a Bioregulační medicíny

Můj doporučený a ověřený